Jdeš k porodu?

Jaká je nejčastější odpověď na takovou otázku, kterou dávají kamarádi, známí či kolegové nastávajícímu otci. Co kdo od účasti muže u porodu očekává? Proč se porodu zúčastnit?

Byl jsem u porodu obou svých dětí. V prvním případě to už bude 17 let. Byl jsem jeden z prvních otců, který si tuhle zkušenost odnášel z naší porodnice. A po devíti letech jsem si to zopakoval. Proč?

Povídání o tom, že přítomnost otce u porodu může negativně ovlivnit budoucí vztah s dítětem, považuji velmi těžko doložitelné. Naopak, myslím si, že když se z muže stane otec poté, co mu partnerka svoje těhotenství oznámí, by jeho neúčastí u porodu v budoucnu něco v historii rodiny chybělo. Jak důležitý je moment, kterým je účast při porodu – pokud to situace dovoluje – závisí i na tom, jak těhotenství budoucí otec s nastávající maminkou prožívá. Pokud ho doba těhotenství mine kvůli pracovní vytíženosti nebo osobním zájmům jiného charakteru (sport, hospoda, politika…), pak účast při porodu asi není to, co by chtěl zažít. Osobně si myslím, že takový vztah, jaký má s ještě nenarozeným dítětem v době těhotenství, takový vztah k narozenému potomkovi klidně bude mít po jeho narození. Takového otce-čekatele jednak dobrovolně k porodu těžko kdo dostane a když už, moc to výsledek nezmění.

Mimino nebo malé dítě nebere jako rovnocenného partnera ale jen jako nějakého malého človíčka, co se mu občas motá pod nohami… Vyčkává, až dítě bude dospělejší a myslí si, že si pak k němu cestu najde. Penězi, dárky, čímkoliv. Pár takových znám. A hrozně se diví, že si s jeho potomkem nerozumí.

Když ale otec-čekatel doprovází budoucí maminku třeba na kontroly ultrazvukem, vyslechne pár těch, co u porodu byli (tohle my muži konzultujeme rádi), udělá si na to svůj názor a tím je i jeho přístup k celému dění jiný. Pokud pak všechno jde normálně, vznikne při porodu i u něj silné pouto k narozenému potomkovi bez ohledu na pohlaví, co si přál, aby se narodilo.

Ani po jednom porodu jsem si nepřipadal zbytečný proto, že jsem nemohl nějak pomoci. Naopak, pomalu jsem byl porodním asistentem… Ano, jsou také méně šikovní, omdlívající, nesnášející pohled na krev,… muži. Ale ti vědí, co je čeká a tak mají možnost se podle toho rozhodnout.

Pomoc s přípravou u porodního lůžka nebo i jen vlastní přítomnost jsou to, co ovlivňuje psychicky všechny zúčastněné a celou situaci včetně personálu, který nebýval právě nejpřívětivější. I o tom jsem se 2x přesvědčil na vlastní kůži. Ale už jen moje přítomnost to výrazně ovlivnila.

Rozhodně - pokud nejsou nějaké komplikace -  si muž porod „užije“ důkladně a je to obrovský emocionální prožitek – zážitek na celý život. Zážitek, který je kladný a má opravdu dobrý vliv na vztah mezi dítětem a otcem.

P.S. Pokud jste ten typ, co čeká na výsledek svého „snažení“ v hospodě nebo na golfu, bude lepší, když se na porodní sál nepohrnete. Všem ostatním to ale můžu jen a jen doporučit.